Bratři František a Eduard Bienertovi

Zakladatelé klubu turistů ve Šluknově.

František Bienert (nar. 1911) a jeho bratr Eduard (nar. 1909) žili celý život ve Šluknově. Jejich celoživotním koníčkem byla turistika a vlastivěda tohoto kraje. Ing. František Bienert mnoho let pracoval v rumburském textilním podniku Bytex a směl jako sudetský Němec zůstat po druhé světové válce v Čechách. Naopak jeho bratr Eduard byl vypovězen z Čech, ale z transportu uprchl a dlouhá léta se ukrýval ve svém domě v Čechách. Dlouhé roky Eduard ve svém úkrytu četl a studoval staré vlastivědné texty, průvodce a mapy, aby pak informace předával svému bratrovi, který pak v krajině Českého Švýcarska hledal nápisy, pomníčky i jiné památky. Bratři organizovali řadu výletů a pochodů do okolí, například k dnes velmi populárním Brtnickým ledopádům, které velmi podrobně znali a dokázali o nich poutavě vyprávět. Oba tragicky zemřeli v roce 1990.

2004 Vrah Bratří Bienertů po 14 letech konečně odsouzen

RUMBURSKÉ NOVINY

Teprve čtrnáct let po spáchání brutální vraždy dvou bratrů, Františka a Eduarda Bienertových, sudetských Němců ze Šluknova, byl odsouzen její pachatel Michal Bílý. Pražský vrchní soud mu vyměřil výjimečný dvacetiletý trest, přestože soud nižší instance ho původně poslal za mříže jen na 14 let. Vrchní soud vycházel z toho, že Bílý vraždu spáchal velmi brutálním způsobem. Odvolací senát přihlédl rovněž k tomu, že Bílý je nenapravitelným recidivistou, protože za svůj šestačtyřicetiletý život byl už patnáctkrát soudně trestán, z toho pěti kriminálních činů se dopustil po vraždě Bienertových.

Proti tomuto verdiktu ze 6. dubna 2004 již není možné odvolání, ale pouze tzv. dovolání k Nejvyššímu soudu. Bratři Bienertovi a jejich sestra Alžběta byli sudetští Němci, kteří se narodili ve Šluknově. Po válce mohli zůstat pouze František a Alžběta. Do odsunu zařazený Eduard však z transportu utekl a 20 let se skrýval na půdě jejich rodinného domu. V polovině 60. let ho objevili hasiči, kteří likvidovali požár sousedního domu, a Eduard mohl zůstat. František byl na Šluknovsku velice známou a oblíbenou osobou. Vedl turistický kroužek, který byl hojně navštěvován dětmi z celého výběžku.

Jedno z dětí, které si prý chodilo k Bienertovým hrát na dvorek, se stalo o několik let později jejich vrahem. Mnoho dnes již dospělých turistů na Františka Bienerta vzpomíná s láskou a úctou. Přestože byl Němec, učil dosídlené Čechy a jejich děti znát každý kout tohoto kraje a milovat ho. Byl velice vzdělaný, vystudoval textilní průmyslovku v Římě a své znalosti poté uplatňoval jako vedoucí ve šluknovském Bytexu. Jeho bratr Eduard znal několik světových jazyků a několik druhů těsnopisu. Jeho minulost je opředena spoustou záhad, některé zdroje dokonce uvádějí, že byl za války odborníkem přes německý šifrovací stroj Enigma.

Oba bratři a jejich sestra žili klidně v rodném domě až do noci na neděli 16. září 1990, kdy Bílý oba bratry surově zavraždil. Podle prvoinstančního Krajského soudu v Ústí nad Labem Eduardovi (1909), který zemřel cestou do nemocnice, zasadil tři rány kladivem. Jeho o dva roky mladšího bratra Františka pak na místě ubil 11 údery. Oběti našla jejich sestra, kterou probudil požár domu založený Bílým, aby za sebou zahladil stopy.

Bílý byl obžalovaný z dvojnásobné vraždy už v roce 1991, ale později byl odsouzen jen za porušování domovní svobody a pokus krádeže. Zvrat v procesu přišel až po svědectví jeho bývalé družky, která se odstěhovala do Německa. Žena totiž ze strachu nejprve svědčila v jeho prospěch, ale později se ho již prý nemusela bát, a proto obrátila.

Značnou zásluhu na znovuotevření případu "Bienertovi" a na usvědčení pachatele má reportér televize Nova Stanislav Motl. Když před třemi lety natáčel ve Šluknově reportáž o této brutální vraždě, podařilo se mu sehnat a na kameru natočit svědectví klíčového svědka. "Natočený materiál jsem předal státnímu zástupci v Děčíně spolu s návrhem na nové vyšetřování případu. Po třičtvrtě roce se konečně namáhali odepsat s tím, že svědek je nevěrohodný," vzpomíná na zdlouhavé peripetie Stanislav Motl. "Napsal jsem tedy o tomto případu článek do Lidových novin a po jeho zveřejnění dostaly věci rychlý spád. Případ vraždy Bienertů byl znovu otevřen, svědek, kterého jsem kontaktoval byl vyslechnut a na základě tohoto svědectví byl vrah Michal Bílý usvědčen a odsouzen."

Jedinou zásluhu na uzavření čtrnáct let starého případu však Motl odmítá: "Značný podíl na dosažení spravedlnosti mají ti šluknovští občané, kteří se nebáli podat svá svědectví, promluvit na kameru a rozkrýt celý případ. Také díky dvěma policistům z Rumburka, jejichž jména nemohu zveřejnit, a kteří se velice angažovali ve vyšetřování případu, se podařilo dosáhnout cíle. V každém případě mám z toho dobrý pocit, skoro stejný, jako když stanul před soudem v Mnichově masový nacistický vrah Anton Mallot. I když se tyto dva případy nedají srovnávat, jedno mají společné - v obou zvítězila spravedlnost. I když na sebe nechala čekat značně dlouho."